Otto Ungar
| Otto Ungar | |
|---|---|
.jpg) Otto Ungar | |
| Narození | 27. listopadu 1901 Husovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. července 1945 (ve věku 43 let) Blankenhain u Výmaru  Sovětská okupační zóna Německa |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov v Brně, hrob 20, řada 7, sekce 5A (kenotaf) |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, kreslíř a učitel |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otto Ungar (27. listopadu 1901 Husovice[1] – 25. července 1945 Blankenhain u Výmaru, Sovětská okupační zóna Německa) byl český malíř, kreslíř a pedagog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Husovicích do židovské rodiny otci Bernardu Ungarovi, který byl dle zápisu v matrice skladníkem. Po absolvování základního vzdělání a studia na brněnské reálce pokračoval v dalším studiu v letech 1921–1926 na pražské malířské akademii, zprvu čtyři roky ve všeobecné škole a následně dva roky ve speciálce u prof. Františka Thieleho. Během studia na akademii se sblížil s generačně starším malířem Villi Nowakem a sdílel společné zaujetí pro francouzské impresionisty, které vyústilo v pozdější styl jeho tvorby.
Po studiích v Praze nastoupil v roce 1927 v Brně jako středoškolský profesor kreslení a deskriptivní geometrie na židovském reálném gymnáziu[2]. V lednu roku 1932 se oženil[3] Fridou Zwickerovou[4] a později se jim narodila dcera Zuzana[5]. Veškerý volný čas Otto Ungar věnoval tvorbě, ale vzhledem ke své skromnosti se záměrně stranil společenského ruchu, což způsobilo, že do vypuknutí II. světové války bylo jeho dílo známé jen v okruhu nejbližších přátel. Do roku 1938 vystavoval své dílo souhrnně jen na dvou výstavách, a to v rodném Brně a Moravské Ostravě. Kreslil převážně pastelem portréty a zátiší, nejraději se však vydával na procházky do okolí Brna, kde zachytil mnoho krajinných scén.
V lednu roku 1942 byl s celou rodinou deportován do terezínského ghetta, kde působil v kreslírně Technické kanceláře. Tamější pracující umělci měli připravit grafické materiály ke zprávám pro komandaturu SS. Někteří z nich se snažili tajně zachytit skutečný život v ghettu a mezi tyto umělce patřil i Ungar. Kvůli tomu byl v červenci 1944 zatčen, odsouzen za „propagaci hrůzy“ a převezen i se ženou a dcerou do Malé pevnosti. Odtud byl v říjnu 1944 deportován do Osvětimi a v lednu 1945 nastoupil pochod smrti do Buchenwaldu, kde se s podlomeným zdravím dočkal osvobození. Zemřel však záhy na následky uvěznění a vyčerpání v červenci 1945 v nemocnici v Bleikenhaimu u Výmaru.
V roce 1946 stanovil Okresní soud Brno-město na žádost umělcovy dcery Markéty Ungarové datum 25. července 1945 za den, který Otto Ungar nepřežil. V roce 1946 byla v Židovském muzeu v Praze Otto Ungarovi uspořádána posmrtná výstava, díky níž byl objeven jeho nesporný talent a význam. Od května do října roku 1970 bylo v Památníku Terezín vystaveno 148 obrazů Ungarovy tvorby.
Výstavy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Autorské
[editovat | editovat zdroj]- 1970 – Otto Ungar: Terezínské obrazy a kresby, Památník Terezín
- 1971 – Otto Ungar: Obrazy a kresby z Terezína, Galerie Vincence Kramáře, Malá síň, Praha
Kolektivní
[editovat | editovat zdroj]- 1936 – Skupina výtvarných umělců Brno, Otto Ungar, Dům umění města Brna, Brno
- 1975 – České výtvarné umění v boji proti fašismu a válce, Malá pevnost, Terezín
- 2000 – 90 let Domu umění města Brna, Dům umění města Brna, Brno
- 2016 – Uhlem, štětcem, skalpelem…, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hradby pevnosti, kresba kvaš, papír -
Muži na ubikaci, kresba kvaš, papír -
Zima, tempera, papír -
Ve vlaku (1943) -
Ženský akt, kresba akvarel, papír -
Za vsí, kvaš, papír (1939)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 125, sn. 105 [online]. NA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Židovská obec Brno, Almanach Spolkového židovského reformního reálného gymnázia v Brně, Seznam vyučujících
- ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 134, sn. 57 [online]. NA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna, Elfriede (Frida) Ungar
- ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna, Margarete (Markéta) Ungar
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Ungar na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Ungar
- Židovská obec Brno, Otto Ungar (1901–1945) – malíř, grafik
- Otto Ungar v Encyklopedii dějin města Brna
- Český rozhlas, Rádio vašeho kraje, Před 105 lety se narodil malíř Otto Ungar
- Židovská obec Brno, Otto-ungar-hrobka-rodiny-ungarovych-na-brnenskem-zidovskem-hrbitove-preview
- Otto Ungar v informačním systému abART
